Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hledáte "sponzora"? Poradím vám...

Máte rádi adrenalin a chystáte se na nějakou dalekou cestu? Co si takhle najít sponzora! Respektive, co kdyby si sponzor našel přímo Vás? Zdá se Vám to nemožné - není. Ale má to jeden háček... Teda spoustu háčků...

Když jsem na začátku května vyhrála na závodech minci, která mě kvalifikovala na Mistrovství světa Spartan Race v Californii u Lake Tahoe, měla jsem obrovskou radost. Bylo jasné, že to bude velmi nákladná cesta, proto jsem se - jako spousta jiných sportovců - zkoušela poohlédnout po případném sponzorovi a začala jsem trénovat. Všechno šlo hladce a já se dostala do rukou profesionálního trenéra Jakuba Bíny. Prvotní plán od potenciálního sponzora, že bych pro ně točila celou cestu do Tahoe, nakonec ztroskotal a tak jsem začala vše řešit po vlastní ose a počítala s vlastními penězi. Až do doby, než se mi ozval právě Jan Hanč. 

Honza se ozval s tím, že sleduje můj blogový projekt Jeden měsíc běžce. Náš jediný kontakt byl do té doby přes messenger, kde jsme občas prohodili pár vzkazů právě o běhání. První osobní kontakt jsme měli 22.8. na závodu Army Run ve Vyškově. Honza byl svérázná postava, přišel mi  dost hlučný, ale každý máme nějakou povahu a já to neřešila. Další den mě přes Messenger kontaktoval s tím, že i on spolu s  dalšími sportovci Karolínou Portella, Patrikem Waldhansem (oba pravidelní závodníci Spartan Race) a slovenskými závodníky z Nitry také letí do Tahoe. Ptal se, jestli již mám letenku, že je schopný mi letenku zařídit přes svého údajného zaměstnavatele - Microsoft CZ, který má zájem závodníky sponzorovat. Kdo by to nebral? Sliboval dokonce business třídu, přelet soukromým letadlem nad Lake Tahoe, diety a další výhody.... Tedy něco, co se vám stane jen jednou za život!

Vyměnili jsme si telefony a došli k závěru, že s Microsoftem nic není nemožné, že na cestu se mnou může dokonce jet i trenér Kuba. Domluvili jsme si všichni tři schůzku hned na druhý den. Honza přijel na čas, ale to bylo poprvé a i naposledy, kdy dodržel jakýkoliv termín. Během 5ti minut jsme  prý měli potvrzenou cestu od jakési "asistentky" a do pár dnů prý i schvalující smsku od amerického šéfa! 

Mezitím kluci na Slovensku již řešili přesné termíny odletu a čekali na letenky. A čekali a čekali... S blížícím se termínem odletu jsme se začali vyptávat víc a víc. Začali jsme se navzájem kontaktovat a začali blíže zjišťovat, kdo Jan Hanč vlastně je. A světe div se, jediný Jan Hanč, kterého jsme na googlu našli, byl spisovatel, což by možná mohlo omluvit jeho fantazii nepostrádající povahu, kdyby to byl on. Začalo kolečko, kdy jsme na sobě nezávisle začali shánět informace o jeho postavení v již zmiňovaném Microsoftu. Ale nikdo o vedoucím vývoje Janu Hančovi a ani vývojovém středisku Microsoftu neslyšel. A tak jsme čekali dál a stále víc si začali vzájemně informace sdílet. I když opatrně. Nikdo z nás totiž netušil, jak je ten druhý na Honzu napojený a co komu lze říct a co ne. 

Vše se zlomilo po Mistrovství Evropy ve Spartan Race na Slovensku, kde nám měl letenky předat. Dokumenty a osobní údaje, co po nás požadoval, jsme všichni měli poslané, pofidérní smlouva s Microsftem v zastoupení Jana Hanče podepsaná, tak už zdánlivě nic nebránilo tomu, aby to prošlo přes asistentku a účtárnu této korporace. Bohužel, zase nic. Neustálé výmluvy nebraly konce a my všichni začali řešit náhradní plány. Jedině závodníci Karolína s Patrikem byli v klidu. Přece by je nepodrazil, když u nich teď bydlí, je to kamarád... Ale termín odletu se stále neodvratně blížil a nikdo z nás neměl nic v ruce. Mezitím jsem opět raději začala počítat s variantou, že cestu si zaplatím sama. 

Cca 14 dní před odletem se skupina ze Slovenska naštvala a rozhodla si letenky pořídit bez Hanče. V tu chvíli jako zázrakem se jedné člence slovenského týmu Terče objevila rezervovaná letenka na emailu a později i mně. Ale jaká smůla, že Honza zahlásil, že díky zrušení rezervací právě závodníků z Nitry, celý sponzoring padl a muselo se to začít „řešit“ jinak. Opět proběhlo velmi oblíbené kolečko - podivná asistentka Kálenská píšící z emailu Honzy Hanče s koncovkou @seznam.cz,@outlook.cz apod., následovaná účtárnou a dalšími korporátními odděleními. Bohužel nikde nepadl oficiální email s koncovkou @microsoft.com a ani telefonní číslo na asistentku. Kolotoč lží a odložených termínů se roztočil naplno. 

Karolína s Patrikem sice již odletěli do New Yorku, jak jim bylo slíbeno, ale o den později a businessem to také rozhodně nebylo. Ne, že by na tom tak záleželo, jen ze slíbeného neplatilo téměř nic. Ubytování si v NY nakonec taky museli platit sami, nic nebylo na místě zajištěno a tím začaly jejich problémy s financováním celého výletu do USA. Honzova výmluva, že trestá Karolínu za její opilost před odletem mi sice přišla zcestná, ale mohla jsem si jen domýšlet, co se přesně stalo. To vše jsem se měla dozvědět později.

Cca týden před odletem jsem stále neměla pevně stanovené datum odletu, ubytování atp. Rozhodla jsem se zaplatit zbytek sama a nechat další Hančovu obět - spolucestující závodnici Terezu - aby zvážila své možnosti sama. Až do soboty před odletem jsem byla pevně rozhodnutá jít si vlastní cestou. A pak zničehonic přišly najednou rezervace hotelů a automobilu. Ok, tak tedy.. zase chvíle obnovené důvěry.... jdeme do toho, díky sponzore!

V pondělí jsme se sešly s Terkou na letišti a k našemu "velkému potěšení" se s námi přišel rozloučit i sám Honza. Ne, že bychom nebyly za sponzoring vděčné, ale peripetie posledních týdnů, mou snahu o kamarádský přístup k tomuto člověku dokonale vymazal. Během letu jsme zjistily, jak (ne)dokonalé lži v komunikaci s ostatními používal. A to jsme v tu chvíli věděly minimum.

Po příletu do San Francisca v noci jsme si vyzvedly auto a jely na hotel. Hotel se nacházel ve čtvrti, ze které šel strach ve dne, natož v noci a takovou třešničkou na dortu bylo zjištění, že check-in na hotel je v 15. hodin následující den a nás tedy čekala noc v autě. Najít v San Franciscu volný hotel ve 3 hodiny v noci (pokud nemáte peníze na slibovaný Hilton) je totiž oříšek.

Další den za námi do San Francisca přiletěli právě Karolína s Patrikem. Již před tím jsme byli v kontaktu a já tedy tušila, že jejich situace je kritická. Nejen, že neměli v New Yorku zaplacený hotel, ani jim nepřišly peníze, co jim Honza Hanč slíbil. On jim totiž dokonce neposlal ani peníze za nájem. Pokud tedy nepočítám jakousi částečnou slíbenou úhradu, ze které si sám odečetl jakési své náklady... 26.000 Kč, které mi měl dát pro Karolínu s Patrikem na letišti, také zatím nikomu nepřišly. Všechno se přesouvalo na zítra, případně vše potvrzoval slovy – jdu to vložit na účet do banky a pošlu potvrzení. Jeho neustálé výmluvy na špatně poslané číslo účtu a podobné nesmysly se staly jakýmsi koloritem celého jeho snažení a neznat Karolínu s Patrikem osobně, budu si myslet, že ona a celá její rodina jsou nesvéprávní.

V San Franciscu jsme se sešli i se skupinou závodících Slováků a začali rozkrývat další karty. Zjistili jsme, že Honza, nám z opravdu neznámého důvodu, říkal každému něco jiného. Parta z Nitry měla jako podmínku onoho „sponzoringu od Microsoftu“ vzít s sebou Patrika s Karolínou, později i mně. Mně tvrdil, že nikdo, kromě Stana, dalšího člena původní slovenské výpravy, který nakonec ani neodjel, na cestu nemá peníze a že bez jeho sponzoringu neodletí. O Terce tvrdil, že je studentka, která s sebou nemá ani korunu, a proto musí alespoň jí peníze dát. O mně začal v průběhu cesty tvrdit, že jsem zlatokopka a řešit můj vztah s mým mužem. Vzhledem k mému postoji, kterým jsem již před odletem k Honzovi chovala, nebyla jsem ušetřena lží a pomluv před lidmi, které osobně znám. Někteří se rádi na takové historce přiživili, někteří věděli, jak se situace měla, a tak mně informovali. Nevím, jak to Honza dělá, ale v určité chvíli je schopný některé jedince tak dobře přesvědčit a zmanipulovt natolik, že jsou schopní zradit lidi, které znají dlouhá léta a varovné informace jim ze zcela dobrého důvodu předané, jemu předat dál. Naštěstí Honza Hanč měl potřebu mně o tomto svém „trumfu“ informovat a tak se hned vše vyjasnilo. A pravda začala vylézat napovrch ve své jasné krystalické čistotě.

Před naším odjezdem k Lake Tahoe nám přišla opět zpráva, že rezervaci apartmánu, který jsme měli objednaný, zrušil, protože neměli ten správný termín. A začalo shánění dalšího ubytování. Nakonec jsme se rozhodli, že se ubytujeme ve spartanské vesnici, kde nám ubytování zajistil samotný Spartan Race. Bylo to jediných pár dní, kdy jsme si opravdu užívali klidu a pohody, ale historky o dalších a dalších Hančových lžích nás provázely. Neustále jsme se "bavili" tím, jak jsme si předávali jeho vzkazy. Ve chvíli, kdy napsal něco jednomu, tak už to věděli všichni. Měli jsme tedy informační náskok. A to i z Čech. Věděli jsme, že se "sponzoringem" opět oslovuje další lidi.

Ale my měli další problém. Potřebovali jsme dostat Patrika na závod, na který mu Honza slíbil, že ho zaregistruje. Jelikož se ale do poslední chvíle tak nestalo, a opět náhodou nepřišlo nikomu z nás potvrzení „o provedené registraci“ (bože, ten kluk má s těmi emaily ale smůlu!), rozhodl se Patrik na poslední chvíli zúčastnit se nedělního Ultra Beastu. Který sice nebyl součástí Mistrovství světa, ale měl být za mistrovství světa takovou jeho satisfakcí.

Po absolvování závodů se na facebookovém profilu Honzy Hanče objevila gratulace některým závodníkům: doslova se jednalo o Karolínu, Patrika, Terku a kluky z Nitry. Na mně asi zapomněl. K jeho smůle se k nám ale doneslo, že naopak reálně o našich časech mluví jako o strašných. A mně pomalu s ním, a mojí shovívavostí ke zveřejnění celého příběhu, docházela trpělivost.

Jako bonbonek nám slíbil prodloužení zapůjčení automobilu, což se nestalo a my cestou do LA zjistili, že auto musíme ještě ten den vrátit. Nevím, proč jsme mu všichni ještě na začátku sepisovali detailní itinerář cesty, když ve finále vše zařizoval za pochodu a z minuty na minutu. Byli jsme zklamaní a mně se v tu chvíli zatmělo před očima. Viděla jsem Karolínu s Patrikem, jak zoufale sedí a nevědí, co budou dělat. Jejich úspory už byly dávno v tahu a peníze slíbené od Hanče v nedohlednu.

Jsem si 100% jistá, že nebýt Hančova slibu o „sponzoringu“ Karolína s Patrikem by neodletěli a v klidu by si užívali doma bez jediného mráčku. Teď se budou z cesty dlouho finančně oklepávat... Možná si řeknete, že měli být opatrnější, ale zvažte, že dlouho sponzoring vypadal celkem důvěryhodně a když máte úžasnou možnost se někam dostat, tak prostě jedete. 

Napsali jsme mu tedy, že auto musíme vrátit, jelikož prodloužení stálo víc než nové zapůjčení a hotel v LA tedy nepotřebujeme. A co s tím tedy máme dělat. Jeho odpověď byla tím posledním, co jsem hodlala akceptovat.  Bylo mi jedno, co se mnou provede, protože nešlo ani tak o mně! Ale o ty dva, o kterých tvrdil, že byli jeho přátelé a bydlel u nich. Doslova napsal:  „Ať to zaplatí Šimáčková, ta ty prachy na účtě má!!!“ Jestli mi do té doby bušilo srdce, tak v tuhle chvíli jsem neměla daleko od infarktu. Vytočila jsem jeho číslo přes Skype. Jako správný hrdina neodpověděl. Hovor zvedl až ve chvíli, kdy mu zavolala Terka. To, co jsem mu do toho telefonu řekla, je nepublikovatelné! Hovor jsem položila a my začali čekat, co se bude dít. Je mi až samotné trapné psát dokola řeči o tom, že pošle potvrzení o rezervaci, až mu dojde, ale je to tak. Stále ta samá písnička!

Vrátili jsme se do San Francisca. Půjčili si nový automobil a našli hotel. V noci mě vzbudila zpráva, jak Honza chodí po domovském fitku a předkládá svým „přátelům“ účet s nespecifikovanou částkou a tvrdí, že si vymýšlíme my!!! Tato událost byla tím impulsem, díky kterému jsem konečně napsala status na facebook, o tom, co se děje. Ten způsobil, že nám přišlo jen potvrzení toho, co už jsme stejně dávno věděli, a to, že nám už nic nezaplatí. Jaké překvapení!!!!!

Jak to tedy shrnout před tím, než podnikneme kroky, které se asi některým lidem v této kauze líbit nebudou? Ráda bych varovala všechny, kteří s panem Hančem o jakémkoliv sponzoringu jednají. Žádný Jan Hanč v Microsoft CZ nepracuje a už vůbec ne ve vývoji. Pokud s ním jednáte, dejte si pozor. Můžete se do jeho lží a pomluv dostat i Vy sami. Další postup je jasný: budeme společně kontaktovat Microsoft CZ a podnikneme patřičné právní kroky - jedná se o podvod. Pokud by měl kdokoliv jakékoliv pochybnosti, jsem schopná veškeré zde uvedené okolnosti doložit. Ať už zprávami na facebooku, soukromými zprávami v telefonu a samozřejmě mohu doložit i údajnou smlouvu se společností Microsoft CZ, kterou mám v ruce.

Tak co, ještě si stále myslíte, že sponzoring od „Microsoftu“ je to, co chcete?

Autor: Veronika Šimáčková | čtvrtek 8.10.2015 11:45 | karma článku: 26,38 | přečteno: 8000x
  • Další články autora

Veronika Šimáčková

Letní výzva pro srdcaře 2016 - konec a šmitec

Je to neuvěřitelné, ale je to za námi. Touto sobotou jsme na Ladronce oficiálně uzavřeli Letní výzvu pro srdcaře 2016, tedy 2 měsíce běhání pro dobrou věc. A teď už nás čekají pouze neoficiální akce, ale i tak velmi příjemné.

16.9.2016 v 0:00 | Karma: 11,85 | Přečteno: 289x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Běhání má smysl

Již druhým měsícem a letos i druhým rokem běháme pro dobrou věc. Radost z rostoucího čísla pomáhajících běžců střídá smutek nad kilometry, které ještě chybí. Ale včera jsem měla radost, která výzvě dává nový smysl.

4.8.2016 v 10:14 | Karma: 16,13 | Přečteno: 538x | Diskuse| Letní běh

Veronika Šimáčková

Jak jsem šla prosit hokejového boha Jardu Jágra o pomoc

Taky občas míváte ty hloupé nápady, které i přes to, že předem víte, že jsou pěkná blbost, uskutečníte je? A tak jsem se vydala prosit hlavu české hokejové rodiny Jardu Jágra o mediální pomoc s Letní výzvou pro srdcaře.

19.7.2016 v 8:40 | Karma: 25,44 | Přečteno: 4934x | Diskuse| Letní běh

Veronika Šimáčková

Běh naděje

Běhat závody na čas je jedna věc. Ale běžet si ho pro zábavu je úplně jiný level a možná mě chvíli bude bavit mnohem víc.

11.7.2016 v 0:00 | Karma: 9,84 | Přečteno: 117x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Motivace? Stále je, ale jiná.

Když jsem loni v říjnu skončila v půlce startovní listiny na MS ve Spartan Race, věděla jsem, že další cíl bude maraton. Jenže v květnu jsem doběhla svůj první maraton a já nevím, co bych komu měla dál dokazovat.

15.6.2016 v 9:00 | Karma: 20,53 | Přečteno: 712x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

První kilometry po vynucené pauze

Můj první maraton jsem odnesla přetíženým kolenem, a tak jsem si po něm dala nucenou pauzu. První tři týdny jsem nenaběhala skoro ani 10 km, ale nyní už jsem snad zase zpátky.

6.6.2016 v 21:36 | Karma: 10,51 | Přečteno: 276x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Jak být dobrý parťák na běhání?

Chodíte běhat a občas byste ocenili někoho, kdo by s Vámi tuhle vášeň sdílel? Vybírejte poctivě. Platí totiž to samé, jako v životě.

18.5.2016 v 0:09 | Karma: 14,58 | Přečteno: 369x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Jak mi chutnal maraton

Když jsem zde před 8 měsíci psala o svém plánu trénovat na maraton, vůbec jsem netušila, co mě čeká. Byl to čas neustáleho se honění, ať už na trénincích, v práci nebo doma. Ale dneska už mám svou první maratonskou medaili doma.

12.5.2016 v 14:24 | Karma: 20,23 | Přečteno: 1315x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Maraton jen pro šílence?

Asi to měl každý, když začínal běhat. V hlavě jsem měla nastaveno, že ten, kdo uběhne 10 km je borec, a ten kdo běhá půlmaratony je šílenec. Jenže to bych pak nesměla začít pracovat na mém vlastním projektu o běhání.

29.10.2015 v 10:35 | Karma: 10,05 | Přečteno: 507x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Letní výzva pro srdcaře

Jak už jsem nedávno na blogu naznačovala, schyluje se k něčemu, co zatím nemělo na stránkách Jeden měsíc běžce obdoby. V únoru jsem totiž byla oslovena nadací Naše dítě, jestli bych jednu takovou výzvu nevěnovala právě jim.

26.5.2015 v 12:04 | Karma: 8,63 | Přečteno: 508x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Spartan Race závod pro každého?

Když jsem v září 2013 absolvovala svůj první závod Spartan Race, byla jsem nadšená. Dnes musím uznat, že jsem ani pořádně nevěděla, do čeho jdu, ale hodlala jsem si to užít. Závod pro mně byl těžký a první stoupání po vinici v Bořeticích se neslo v duchu, jestli se vydržím nepozvracet. Na posledním stanovišti jsem slízla další várku angličáků (v té době ženy dělaly snad jen 20) a když jsem byla někde v půlce, přistoupila ke mně dobrovolnice s tím, že už můžu klidně jít. Nevěřícně jsem se po ní otočila a řekla jí, že jsem tam kvůli tomu, abych si to vypila do dna, včetně těch angličáků. Jenže jak pomalu tyhle závody poznáváte, zjišťujete, že je mezi námi spousta těch, kteří šidí burpees (angličáky) bez zardění. A o tom je můj dnešní článek.

4.5.2015 v 16:30 | Karma: 8,66 | Přečteno: 525x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

360°Challenge - tak trochu jiná výzva

Když jsem loni na Universal Runu potkala Nikolu Bartákovou, netušila jsem, jak moc osudové setkání to bude. Nejen, že jsme se skoro na místě dohodly na uspořádání společného závodu, ale my ho opravdu včera uskutečnily! A jak jsem tentokrát viděla vlastní závod z pohledu pořadatele?

12.4.2015 v 21:40 | Karma: 11,46 | Přečteno: 379x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Humusákový závod na spadnutí – trénujete?

Mnoho z nás tenhle víkend absolvovalo pražský půl maraton. Když pominu, že i přes začínající chřipku, kterou jsem dnes završila zimnicí a teplotou, jsem dala osobák, je trénink na půl maraton lehce dohádatelnou informací.

31.3.2015 v 14:05 | Karma: 9,16 | Přečteno: 663x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Plány na rok 2015

Když jsem letos v lednu zadávala do Runkeeperu své plány uběhnout za rok 2014 1200 km, netušila, kam všude se v rámci závodění podívám. Neměla jsem vůbec žádnou představu o tom, co mě čeká a že mě toho nakonec čekalo docela dost. Za to příští rok je plán minimálně na první půl rok jasný.

18.12.2014 v 17:27 | Karma: 6,58 | Přečteno: 419x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Když je práce moc a běh jde stranou...

Spousta z vás si všimla, že prosinec je pro mně dost omezující, co se projektu Jeden měsíc týče. A i když se snažím neomezovat s běháním. tak blog je teď trošku okrajový. Což neznamená, že témat na psaní by bylo málo. Naopak. Ale o dnešní zážitek se s vámi musím prostě podělit a celý den se na to moc těším. Možná si ze začátku při čtení dnešního blogu řeknete, proč to sem vůbec píšu, ale všechno se dozvíte.

17.12.2014 v 0:02 | Karma: 6,51 | Přečteno: 251x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Když běhat, tak bezpečně a hlavně stylově

Když se bavíme o běhu ve tmě, stále řešíme čelovky a reflexní pásy, abychom byli vidět. Ale tak trochu zapomínáme, že noční běh a vůbec běh za šera skrývá další nebezpečí - nebezpečí v podobě násilníků. A co si budeme povídat, někoho neodradí ani denní světlo.

8.12.2014 v 21:58 | Karma: 9,95 | Přečteno: 441x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Konec výmluv v Čechách

Každý to znáte. Ráno vstanete a už myslíte na to, jak vyběhnete. Jenže přímo úměrně s přibývajícími hodinami, ubývá i naše motivace a naše ranní odhodlání. Hledáme aspoň jednu "pořádnou" výmluvu, proč nevyběhnout. Jenže jsou mezi námi i lidé, kteří jsou naopak vděční, že mohou vyběhnout i dnes. A mezi tyhle lidi patří má kamarádka Eliška.

25.11.2014 v 22:57 | Karma: 8,81 | Přečteno: 395x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

A co děti?

Stále se na všech serverech můžete dočíst, a do konce i podívat, jak krásně se maminky mění k obrazu svému. Věnují se posilování, různým kruhovým tréninkům a samozřejmě běhu. Ale co jejich děti? Jak to mají s aktivitou ony? A mění se návyky dětí spolu s vzrůstající aktivitou jejich rodičů?

19.11.2014 v 0:23 | Karma: 7,55 | Přečteno: 637x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Běhání a make-up

Tento týden jsem na Báječných ženách v běhu našla dotaz, jakou řasenku používají ženy při běhání.

6.11.2014 v 21:25 | Karma: 6,97 | Přečteno: 414x | Diskuse| Sport

Veronika Šimáčková

Muži jsou za Marsu a ženy? Aneb listopadové klání

V září jsem vám určila počet kilometrů, v říjnu jste si vy zvolili parťáka a počet společně odběhnutých kilometrů. A v listopadu si to mezi sebou rozdáme! Natvrdo a všichni!!!

31.10.2014 v 16:43 | Karma: 6,33 | Přečteno: 311x | Diskuse| Sport
  • Počet článků 34
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 850x
Jsem 100% extremista a řídím se heslem "všechno nebo nic" Takže i tímto heslem se řídím, když běhám. Nedokážu běhat jen tak někde v lese, ale musím vědět kolik a za jak dlouho a hlavně, o kolik jsem byla rychlejší než někdo jiný! <3 Více o mém běhání a mých aktivitách najdete na: https://www.facebook.com/jedenmesicbezce http://jedenmesicbezce.cz/, https://www.facebook.com/spartankidskladno

Seznam rubrik