Když je práce moc a běh jde stranou...

Spousta z vás si všimla, že prosinec je pro mně dost omezující, co se projektu Jeden měsíc týče. A i když se snažím neomezovat s běháním. tak blog je teď trošku okrajový. Což neznamená, že témat na psaní by bylo málo. Naopak. Ale o dnešní zážitek se s vámi musím prostě podělit a celý den se na to moc těším. Možná si ze začátku při čtení dnešního blogu řeknete, proč to sem vůbec píšu, ale všechno se dozvíte.

V rámci své profese se setkávám se spoustou lidí a už jsem si i zvykla, že úspěchy slavím spíš u mnohem starší generace. :-) Ale pozvání od pana magistra Karla Stehna bylo v něčem výjimečné už od začátku. Pan Stehno je 81-letý pán s velmi bohatou historií. V 70 letech byl komunisty vyhozen ze zaměstnání a místo, aby s rodinou zůstal na Novém Zélandu, vrátil se zpátky do republiky, kde asi neměl zrovna na růžích ustláno. Později se ke své profesi vrátil a díky tomu měl možnost se osobně, mimo jiné, setkat se všemi našimi postkomunistickými prezidenty.

Všechna jeho vyprávění byla opravdu zajímavá a v podobných chvílích si člověk uvědomí, jak moc málo má odžito a jak moc málo toho ví a zná.

Poslouchala jsem jej s otevřenou pusou a hltala každé jeho slovo. Ale pak přišlo něco, co jsem nečekala.

Pan Stehno, aniž by to tušil, vytáhl jednu ze svých vzpomínek. Obálku s fotografiemi. Obálku vzpomínek na Barmu, kde se setkal se samotným Emilem Zátopkem. (Už víte, kam jsem celou dobu mířila?) Víte, možná vám to přijde jako blbost, ale pro mně vidět fotografie, které on sám pořídil a zatím je viděla jen hrstka lidí, byla neskutečná čest. Fotografie jsou totiž připraveny k předání paní Daně Zátopkové, která by je měla použít do své knihy pamětí na svého muže. Opravdu nelžu, když vám řeknu, že mi v té chvíli projížděla husí kůže po celém těle.

Fotografie jsou z Barmy a pan Stehno mi k nim přidal i historku bez konce, kdy se s legendárním panem Zátopkem a jeho neméně slavnou ženou, setkal při večeři a pan Zátopek vytáhl několik stroužků česneku, které prý nosil všude s sebou a všude je k nelibosti své ženy jedl.

Takže moji Běhounci, užijte si tyhle fotografie, protože jsem je ofotila pouze pro vás!

Poznámka: nejdou mi uploadovat všechny fotografie. Takže pokud byste chtěli vidět všechny, zajděte na stránku Jeden měsíc běžce. cézet :-)