Jak moc to chcete?

Pomalu se blížíme ke konci naší zářijové výzvy a dle výsledků to vypadá, že vás opouští motivace. Proto jsem se rozhodla zbytek týdne věnovat právě motivaci.

Pamatujete si, proč jste přihlásili do této výzvy? Proč jste se rozhodli podpořit jakýsi projekt někoho, o kom jste neměli ani páru?

Možná to byla touha jen dokázat sami sobě, že na to máte. Možná jste se chtěli popohnat v tréninku a možná jste chtěli shodit nějaké to kilo. Ať už je to tak jakkoliv, není důvod to teď vzdát. Není důvod to vzdát ani v tom případě, že už víte, že nenaběháte to, co jste si na začátku předsevzali. Protože každý kilometr se počítá. Neběháte je kvůli mně, ale především kvůli sobě. Pojďme si jen společně slíbit, že se pokusíme naběhat alespoň naše maximum. Pojďme se společně podívat do zrcadla a výmluvy nechat jiným. Těm slabším.

Dneska bych vám tedy chtěla pouze říct, co žene dopředu mne. Nejsem silná (tlustá), ale taky nejsem úplně vysekaná. Občas mi také chybí vůle a přiznejme si, občas jsem opravdu unavená a líná. A jak tedy sama se sebou bojuji? Pravidelně si na Instagramu prohlížím fotografie jak fitness modelek a závodnic, tak i obyčejných dívek, které mají budˇskvělou postavu nebo se jakkoliv pohybují kolem sportu. Jsem od přírody dost soutěživý tip a tak tedy, když na mně vykoukne 35 letá mamina, která má figuru jak z časopisu, je to pro mně výzva a musím se jí aspoň přiblížit! Když čtu o tom, jak někdo uběhl desítku za 45 min., je pro mně cíl ji dát za 40 min. A nedej bože, aby někdo z mého okolí řekl, že někdo uzvedne v posilovně víc než já! To se pak můžu přetrhnout. 

Vím, že každý to takhle nemá, ale zkuste se kousnout aspoň pro tenhle měsíc. Dejte do téhle výzvy maximum z vás. Už zbývá jen posledních 8 dní. 

Otázka na září tedy zní: Jak moc to všechno chcete?!